Espresso

Téměř každý Čech ví, že kolébkou kávy zvané espresso je Itálie. Málokdo už ale dokáže správě rozlišovat různé druhy espressa. Nejspíš proto, že si lidé v ostatních zemích mimo Itálii začali „presso“ přizpůsobovat z obrazu svému. Jedno ovšem jisté je – piccolo (či pikolo) neexistuje! Na druhou stranu, když si v českém podniku objednáte PIKOLO (schválně psáno, jak říkáno – to proto, že espresso piccolo Ital prostě nezná), číšník či servírka vaše přání většinou potvrdí bez mrknutí oka. Zkrátka vědí, „o co jde“. Správný barista, tedy odborník na přípravu kávy, však potajmu zaskřípe zuby a místo domnívaného pikola (co do velikosti) připraví to jediné a pravé klasické espresso – tedy zhruba 20 mililitrů vody na jednu dávku kávy. „Italové nevyhledávají velký objem nápoje. Jde jim o chuť kávy, proto čím menší množství, tím silnější káva,“ upozorňuje baristka Vilma. Čím déle z kávovaru káva vytéká, tím je slabší chuťově i aromaticky. Některým (především silnějším) povahám proto stačí i tzv. espresso ristretto, jehož objem je zhruba ještě o polovinu menší než u klasického espressa a množstvím tak odpovídá náprstku na šití. Naopak espresso doppio je dvojité espresso ze dvou dávek kávy. A co tedy klasické espresso po česku? „Za roky praxe už mám zažité, že pokud si u mě někdo objednává „klasický presso, ne takový to malý“, myslí tím určitě šálek s kávou o objemu zhruba dvakrát větším, než má pravé espresso. Připravuje se klasicky ve stejném množství a poté se ředí horkou vodou. Italové sice zvyky cizinců moc nechápou, ale tuto kávu také připravují a pojmenovali ji jako espresso lungo, tedy dlouhé espresso. Pokud zákazník vyžaduje ještě o něco více vody než u lunga, a...